Píše se rok 1872. Ještě dlouho předtím, než v Evropě vypuká první světová válka, v době kdy dámy z lepší společnosti nosí na večerní dýchánky dlouhé šaty, klobouky a rukavice a kdy je nezbytností každého gentlemana frak a cylindr, objevuje se v Třebechovicích pod Orebem nedaleko Hradce Králové první zmínka o továrně, kterou dnes lidé znají jako společnost Elega.

A není to náhodou. Vždyť právě Třebechovice mají už v té době pověst obce plné nadějných řemeslníků. Stačí připomenout zdejší Proboštův betlém, dnes významnou národní kulturní památku, která vznikla z rukou geniálních lidových řezbářů. Město mimo jiné proslulo také díky činění a zpracovávání kůží.

Současná podoba firmy jako by věrně odrážela bohatý příběh, který si sebou přinesla až do současnosti. Ten příběh však nebyl vždycky veselý a zřejmě jen díky velké vytrvalosti, zarputilosti či řemeslné tradici továrna přežila a dnes je tam, kde je.

Podívejme se nyní společně, jak kráčela historie v areálu podniku Elega spol. s r.o. v Třebechovicích pod Orebem

Založení a těžké válečné období

Za zakladatele se považují Jan a Jana Seifertovi, kteří v osmdesátých letech 19. století vystavěli na zelené louce první část dnešního závodu. Nejstarší záznam o tomto podniku byl do pozemkové knihy zapsán 18. října 1872, kdy na pozemcích byla postavena “továrna a dům“. Po manželech Seifertových přebírá firmu v roce 1899 Marie a Jan Paroubkovi. Píše se rok 1911 a probíhá poslední vlastnická změna ještě za Rakouska-Uherska, kdy na základě trhové smlouvy přešlo vlastnictví na firmu Kauder & Frankl.

Stejně jako v celé poválečné první republice, kdy na plátně českých kin začíná skotačit mladičká Adina Mandlová a ženám se dvoří elegán Oldřich Nový, vede se i kabelkám z Třebechovic dobře. Tedy hlavně v prvních letech, a to až do doby, kdy se rozhoří druhá světová válka a na území Československa vzniká Protektorát Čechy a Morava. Právě tady se osud oblíbených kožených výrobků komplikuje, to když se u jména vlastníka objeví označení „Žid“ a továrnu přebírají správci Hermann Fiedler a Herbert Edra.

Už tehdy se však u třebechovické továrny začínají projevovat rysy, které ji charakterizují dodnes, totiž jakási vnitřní síla a úcta místních lidí ke svému řemeslu. A ačkoliv továrník Kauder umírá v koncentračním táboře, kde s ním zahyne i celá jeho rodina kromě nejmladší dcery, firma těžkou dobu ustojí.

Od konce války po Sametovou revoluci

Historie V roce 1946, krátce po válce, továrnu přebírá národní správa a po převratu v roce 1948 už do ní zaměstnanci chodí jako do národního podniku Kožena. Výrobní náplň se postupně měnila od čistě koželužné výroby až k dnešní produkci luxusní kožené galanterie.

Novodobá historie závodu se začíná psát v padesátých letech, kdy je začleněn do národního podniku Gala Prostějov. Z národního podniku se posléze stal státní podnik. Z třebechovického závodu se v devadesátých letech minulého století stává tzv. odštěpný závod.

Nic však netrvá věčně, na Staromáku se zvoní klíči, sametová revoluce objevuje demokracii a firmu dostává v restituci paní Anna Bergmanová, dcera původního majitele, pana Kaudera.

Posametová doba – vznik společnosti ELEGA

V roce 1992 vzniká firma ELEGA, kterou odkupují tehdejší manažeři Ing. Jaroslav Šedina a Ing. Gustav Pařízek.

Byť se v divokém 20. století leccos změnilo, to hlavní zůstává ve východočeské továrně stejné. ELEGA navazuje na tradici svých předků a i dnes vyrábí luxusní a elegantní výrobky z kůže. Hlavně aktovky, kabelky, peněženky a opasky. Firmu stále vlastní a řídí rodina Šedinových, zaměstnává na 100 lidí a její výrobky se prodávají v České republice, Slovensku, Itálii i Německu.

Kam dál? Přečtěte si více o současnosti a spolupráci s Danou Morávkovou nebo si projděte fotky z výroby českých kabelek.